První ročník měl kouzlo punkového začátku: spoustu nadšení, minimum jistoty a krásnou schopnost řešit věci za pochodu. Stříbrná ulička se proměnila v živý prostor plný místních stánků, řemesel, hudby a lidí, kteří si chtěli město na chvíli zabrat pro sebe. Kdo chtěl zahrát, zahrál – open mic otevřel dveře všem odvážným. Ve Valmezu se poprvé objevila PechaKucha, šily se boty a míchal ekologický prací prášek. A ano, dobrovolné vstupné jsme dali ke vchodu až kolem páté odpoledne, protože nás to předtím prostě nenapadlo.